Největší voličský nezájem v novodobé historii České republiky. Tak lze shrnout víkendové volby do Evropského parlamentu, v nichž využilo své hlasovací právo jen 18,2 procenta voličů. Nízká účast provázela také jižní Moravu. Poslance do Evropského parlamentu tam vybralo jen 19,1 procenta voličů, což je o téměř deset procent méně než při eurovolbách před pěti lety.

Rekordně nízká účast mrzí neúspěšného kandidáta TOP 09 Bohumila Straku. „Jsem rád, že i tak jsem dostal přes pět tisíc preferenčních hlasů. To je opravdu hodně,“ poznamenal.

Brno – Nejhorší volební účast v novodobé historii. Tak statistici označují víkendové volby do Evropského parlamentu. K volebním urnám v České republice přišlo jen něco přes osmnáct procent voličů. Politici v tom vidí malou informovanost lidí, politologové zas upozorňují, že europarlament je obyčejným lidem vzdálený. Jihomoravané ovšem prokázali nadprůměrný zájem o volby. V porovnání s ostatními kraji jich hlasovalo o procento víc.

Podle jihomoravského hejtmana Michala Haška z ČSSD má vinu na nízké účasti to, jaké údaje o Evropské unii lidé dostávají. „V kampani nikdo víc nevysvětlil, jak Unie pomohla České republice a jednotlivým regionům prostřednictvím fondů. Média se soustředila jen na sporné projekty,“ uvedl Hašek.

Rekordně nízká účast mrzí neúspěšného kandidáta TOP 09 Bohumila Straku. „Jsem rád, že i tak jsem dostal přes pět tisíc preferenčních hlasů. To je opravdu hodně,“ poznamenal. Jeho strana získala nejvíc brněnských voličů.

Naopak v kraji zvítězili lidovci. I oni jsou spokojení s výsledkem, ale ne volební účastí. „Je na politicích, aby přesvědčili voliče, že je důležité mít v Evropské unii zástupce, kteří budou hájit jejich zájmy. Lidé si to totiž často neuvědomují,“ prohlásil brněnský předseda strany Jiří Mihola.

Liška odstoupil

Na opačném konci než lidovci skončili zelení. Kvůli neúspěchu odstoupil jejich předseda Ondřej Liška. Stranu dočasně vede místopředsedkyně Jana Drápalová z Brna.

Brněnský politolog Lubomír Kopeček tristní volební účast očekával. „Evropský parlament nemá jednotný politický základ vnímaný voliči. Lidé prokázali naprostou ignoraci, že něco jako Unie existuje a měli by se o to zajímat. Nezajímá je a považují ji za bezvýznamnou. Pokud se i v dalších volbách ukáže, že volby nemají jiný smysl, než aby si někdo dopomohl k mandátu, je na času uvažovat o tom, proč mít přímé volby, když nikoho nezajímají,“ zhodnotil Kopeček.

Lidé nezájem o Unii potvrzují. „Jít k volbám mi nevyšlo. Ale volil bych stranu, která je pro vystoupení z Unie. I tím, že jsem nevolil, jsem svůj názor vyjádřil,“ prohlásil třeba Karel Martínek z Brna.

O něco vyšší účast v minulých letech podle politologa způsobily okolnosti, které letos chyběly. „V roce 2004 si lidé nové volby chtěli vyzkoušet. V roce 2009 pak byly volby krátce po pádu vlády a zvedla se vlna emocí. Tentokrát nebylo nic, co by voliče mobilizovalo,“ podotkl Kopeček.

To, že měl kraj přece jen nadprůměrnou účast, je podle něj dílo lidovců. „Zmobilizovali voliče. Vyhráli v kraji, a zahýbali tak i s účastí,“ je přesvědčený odborník.

 

Stejná zpráva vyšla také v dalších 5 titulech.