O víkendu jsem se setkal s přáteli a byl jsem překvapen jejich zájmem o můj názor na dění v Brně. Rozhodl jsem se s vámi, kteří budou mít zájem a chuť, podělit o komentáře k uplynulému týdnu. Pokusím se o pravidelnost, pokud mi to čas dovolí, bude-li co komentovat a nebudu-li zcela znechucen :).

Aktualizace ÚPmB a metropolitní plán

Začal bych netradičně od konce tedy od pátku 23. ledna, neboť rozhodnutí krajského soudu o zrušení Změny Územního plánu města Brna „Aktualizace ÚPmB“ považuji za důležitou zprávu. Již samotný název od počátku evokoval mišmaš pojmů a přičteme-li k tomu snahu bývalého vedení města o rychlé schválení bez neadekvátní diskuze či seznámení, bylo to při nejmenším podezřelé. Mě osobně to vedlo ke kritice již v loňském roce. Dokonce jsem navrhoval řešení tak, abychom předešli stavu, který minulý týden nastal. Rozhodnutím soudu se tak minimálně na dva roky paralyzoval rozvoj města. Mnoho lidí teď neví, na čem jsou. Zda budou moci stavět, rekonstruovat a vůbec, co vlastně z územního plánu platí. K tomu všemu se totiž ještě projednávala příprava nového územního plánu a to hned ve třech variantách. Dokument Aktualizace ÚPmB obsahoval mnoho prospěšných věcí, ale také spoustu takových, o kterých to říci nešlo. Jsem si vědom, že mnoho lidí je rezistentní k výstavbě v jejich okolí. Chtějí bydlet de facto na samotě, kde je nikdo nebude rušit, odkud to budou mít maximálně pět minut do centra, dostupnost všemožných služeb je samozřejmostí. To je však jen chiméra.

Co teď a co potom? V současné době platí územní plán z roku 1994 včetně schválených souborů změn. Ten však neodpovídá potřebám moderního města 21. století. K tomu byly v roce 2012 zrušeny Zásady územního rozvoje kraje, které jsou nadřazeným dokumentem pro územní plán, a na přípravě nových se teprve pracuje. Díky tomu je potřeba nejdříve připravit, projednat a schválit nové změny ÚPmB tak, aby se zcela nezastavil rozvoj města. Tento dokument by měl obsahovat co nejvíce prospěšných věcí pro obyvatele a samotné město. Neměl by vycházet vstříc zájmům jednotlivců. Tento proces bude trvat minimálně rok a půl. Ruku v ruce s ním se dle mého názoru musí připravovat tzv. metropolitní plán po vzoru Vídně, Amsterdamu, Kodaně Curychu či Prahy.

Brněnské nádraží

A co dalšího se minulý týden událo. Bylo podáno několik žalob na rozhodnutí Zastupitelstva města Brna ohledně konání referenda o poloze brněnského nádraží. Jedním ze žalujících byl bývalý náměstek za ODS. Dalšími žalujícími jsou někteří zastupitelé za ČSSD a ODS. Také náš klub TOP 09 dostal nabídku přidat se k této žalobě, což jsme však vyhodnotili jako nesprávné a nekonzistentní. V minulosti jsme totiž podporovali konání referenda a minulá koalice na to neslyšela. Měli jsme samozřejmě připomínky k jednotlivým otázkám referenda, které přípravný výbor předložil a také k termínu konání. Na místě je i otázka, zda by referendum o poloze nádraží nemělo být celokrajské, neboť mnoho lidí přijíždí do Brna za prací či studiem.

Na tom, že Brno potřebuje modernizaci železničního uzlu a současný stav není lichotivou bránou do města, se shodneme všichni. Nedávno za mnou přijel jeden známý ze zahraničí, který si chválil moderní vlakovou soupravu Railjet, která jej do Brna přivezla, avšak kritizoval hlavní nádraží, kde si připadal jako v historickém železničním skanzenu. O přesunu nádraží se mluví v Brně skoro sto let a je nutné konečně učinit kroky, které povedou k finálnímu rozhodnutí a realizaci. Osobně by se mi líbila varianta v centru. Za klíčové považuji celkovou modernizaci železničního uzlu Brno a jeho napojení na vysokorychlostní tratě. Já i naše strana jsme připraveni respektovat odborné stanovisko Ministerstva dopravy k této problematice, které by mělo být k dispozici v průběhu letošního roku.

Grand Prix ČR

Grand Prix ČR byla a je opět na programu dne. Za poslední dobu jsme si zvykli na stálé stěžování si pořadatelů na nedostatek peněz a snahu o získání maxima z veřejných zdrojů. Velká cena k městu Brnu neodmyslitelně patří. Není však možné stále žádat o finanční prostředky a nerozkrýt podivný spletenec firem včetně všech nákladů a výnosů. Pořadatelé v loňském roce hazardovali o osudu velké ceny a hráli do jisté míry vabank svými ultimativními požadavky, očekáváním pozornosti veřejnosti a nátlaku v rámci komunálních voleb. Tuto hozenou rukavici využil pan hejtman a přišel se založením společnosti, která by tuto akci pořádala. A tak se nakonec i stalo. Pořadatelé měli přislíbené finanční prostředky ve výši třiceti miliónů korun na zalistovací poplatek za rok 2014, který prozatím nebyl uhrazen. Vláda ČR schválila tuto částku až v letošním roce a lišácky ji poukázala Jihomoravskému kraji, což bezesporu vyhovovalo i samotnému hejtmanovi.  To dává velký silový potenciál pro realizaci přání krajského vedení. Původně měla krajská společnost ambici pořádat velkou cenu až od roku 2016. Otázkou tedy je, kdo bude pořadatelem v letošním roce, jak bude akce organizována a zda budou finanční toky transparentní. Bez dohody se současnými pořadateli to však nepůjde.

Pozastavení privatizace

Dále se v médiích několikrát objevila informace o pozastavení privatizace. Toto rozhodnutí poprvé zaznělo od odpovědné náměstkyně na posledním zasedání Zastupitelstva města Brna v loňském roce a týká se i domů a bytů v procesu. Zcela chápu rozhořčení lidi, kteří jsou již v závěrečné fázi procesu včetně podepsaného úvěru či hypotéky a nyní nevědí, co bude dál. Tato problematika není zcela jednoduchá a nelze vše házet do jednoho pytle. Existují jistě pochybnosti o jednotlivých rozhodnutích a jejich výhodnosti. Nejsem sice právník, ale očekával bych dokončení privatizace v procesu. Pokračování privatizace by pak mělo probíhat za oboustranně výhodných podmínek. Nemělo by se jednat o diskontní výprodej pro vyvolené. Na základě zápisu rady bylo rozhodnuto o vytvoření pracovní skupiny pro posouzení pravidel privatizace, ve které však nejsou zástupci opozičních stran. K přípravě podkladů pak byla vybrána pražská advokátní kancelář. V polovině ledna byly osloveny jednotlivé politické kluby, aby zaslaly svoje připomínky k současným pravidlům, a to do konce ledna. Osobně jsem předpokládal, že odpovědní představitelé mají vizi a představí nám svoji koncepci privatizace. Následně by se pak vedla diskuze, ve které by mohly své připomínky prezentovat politické kluby.

Mezi mé záliby patří i architektura. Brno je Mekkou moderní architektury a na to jsem pyšný. Proto mně dovolte, abych na závěr zmínil kulaté výročí narození Ernsta Wiesnera, které jsme si minulou středu připomněli. Tento architekt zanechal ve městě Brně významnou architektonickou stopu. Mezi jeho významné stavby patří vila Stiassni, dříve označována vládní vila v Pisárkách. K tomuto objektu mám osobní vzpomínky, neboť jsem nedaleko trávil u babičky prázdniny po mnoho let. Ve stejné oblasti se ještě nachází Münzova a Haasova vila. Mezi další Wiesnerovy stavby patří palác Morava na Malinovského náměstí či budova brněnského krematoria v městské části Bohunice.

 

 

Jaroslav Kacer, člen ZMB