Ve středu 18. 4. 2012 jsem na zasedání Zastupitelstva vyzval odpovědného místostarostu a radu MČ Brno Židenice ke zrušení výběrového řízení na provádění údržby veřejné zeleně a komunikací. Zrušení výběrového řízení je jedinou cestou, jak se vypořádat s dle mého názoru nezákonnou a diletanstkou, slušně řečeno, veřejnou soutěží, protože množství závad v ní je katastrofální. A to je přitom uvedená předpokládaná cena zakázky 40 miliónů korun. A to za situace, kdy oproti minulému volebnímu období je na radnici místo tří celkem pět placených politiků (starosta, tři místostarostové a uvolněný zastupitel), což stojí rozpočet MČ Židenice každý rok o více než milion korun navíc a to v době úspor. Přesto kvalita odvedené práce je v tomto případě žalostná.

Odpovědný místostarosta na upozornění o vadách výběrového řízení odpověděl v tom smyslu, že smlouva je jedna z nejlepších, co kdy na radnici vznikla, a že si za ní stojí. Stejně tak, že na realizaci výběrového řízení najali soukromou profesionální společnost, a že pokud mám nějaké pochybnosti, měl bych se obrátit na kompetentní orgány. Proto dnes podávám podnět na ÚOHS.

Mít v působnosti určitou oblast, znamená mít i za tuto oblast odpovědnost. V případě tohoto výběrového řízení je však zjevná jednoznačná nekompetentnost a je k zamyšlení, jakou z této, slušně řečeno diletantské soutěže, vyvodit odpovědnost. Buď místostarosta nemá nad věcmi ve své působnosti žádnou kontrolu, a pak je otázkou, zda má takovou činnost vykonávat, nebo nad nimi kontrolu má a takovéto zadání veřejné zakázky vzniklo na jeho pokyn, což může zavdat důvod obrátit se i na jiné orgány než ÚOHS. Ocenil jsem ale, že se místostarosta se na veřejném zasedání zastupitelstva přihlásil k odpovědnosti za tuto smlouvu.

Přitom není potřeba být právníkem, stačí si dokumenty k výběrovému řízení pouze přečíst, a z nich je zřejmé, že takto veřejnou soutěž vyhlásit nelze. Tedy pokud někdo nespěchal, aby se stihlo začít soutěžit do konce platnosti starého zákona, který umožňoval zneužívání kvalifikačních kritérií. Skutečnost, že byla vybrána odborná společnost na organizaci výběrového řízení, nezbavuje politiky odpovědnosti. Rada MČ musela schválit materiály předložené organizátorem, tedy jednak zadat, co se má soutěžit a poté schválit kvalifikační a hodnotící kritéria, která poté jsou realizovány. Že by ani Rada nevěděla, co schvaluje? Podezření, že soutěž je „šitá“ na míru jedinému uchazeči ostatně zaznělo i v diskuzi s občany na Zastupitelstvu. Hrozí zde dokonce, že úhradou takovéhoto výběrového řízení soukromé společnosti by mohla vzniknout škoda veřejnému rozpočtu.

Plný rozsah vad ve výběrovém řízení je v podání podnětu na UOHS. K hlavním pochybení výběrového řízení například patří, že kvalifikační kritéria dle mého názoru jsou natolik diskriminační až nezákonná, že mohou výrazným způsobem omezit počet uchazečů, kteří se mohou do soutěže přihlásit. Například společnost musí disponovat arboristou a to aniž by vykonávala arboristiké práce! Dále například musí mít 20 zaměstnanců, z toho dva vedoucí; mimo to musí mít vedoucího realizačního týmu s praxí deset let; interního auditora jakosti s praxí pět let; v neuvěřitelných 11 kategoriích je stanoven minimální počet provozních a technických mechanismů; a k tomu ještě ekonomické požadavky. To, že tyto kvalifikační požadavky nejsou zapracovány ve smlouvě, jen jednoznačně potvrzuje jejich účelovost. Požadovaní lidé či technika dle smlouvy nemusí být jedinkrát nasazeni.

V hodnotících kritériích, na základě kterých je vybírána vítězná nabídka, není možné tři ze čtyř kritérií promítnout do smlouvy, takže uchazeči mohou nabídnout cokoliv, aniž by to byli nuceni následně plnit. Například reakční doba na zahájení odstraňování závad ve schůdnosti chodníků při zimní údržbě, může společnost vyhrát třeba s hodnotou 0,1 hodiny, přesto je ve smlouvě pevně uvedena reakční doba 2 hodiny pro období od 7.00 do 20.00 hodin a poté to vlastně ani nemusí řešit. A obdobné je to u reakčního času na odstranění reklamací.

S hodnotícím kritériem – počet nasazených mechanismů zimní údržby je trochu zapeklité, protože zákon zakazuje, aby kvalifikační kritérium bylo současně i hodnotícím. A kvalifikačním kritériem je objem mechanizace. A tak se to obešlo. Soutěží se počet radlic a sypacích nástaveb na tyto mechanismy. Teoreticky tedy uchazeč může mít dvě nepojízdná vozidla kategorie N1 aby se mohl účastnit soutěže a vyhrát soutěž s padesáti kusy nástaveb a radlic na ně. Smlouva opět nepožaduje, aby byť jedinkrát byla tato mechanizace nasazena a ani neuděluje sankce za její nenasazení.

Toto je bohužel jen velmi krátký výčet závad na vyspaném výběrovém řízení, přesto je jasné, že smlouva a podmínky výběrového řízení se prakticky nikde nepotkávají. Jak je to možné, je pro mě záhadou, vezmu-li kolik kompetentních lidí a společností je podepsáno pod touto soutěží.

 

Jan Hlobil