Brněnští radní utratili nejméně 150 milionů korun z městské pokladny za informační systém, který nefungoval. Jiná firma by zvládla totéž za polovinu. Tu ovšem politici zase vybrali bez soutěže. Zmařené náklady přesně vyčíslit nelze, ale mohou se pohybovat až kolem čtyř set padesáti milionů korun.

[su_button_link url=“http://brno.idnes.cz/brno-vyhodilo-miliony-za-informacni-system-feu-/brno-zpravy.aspx?c=A130321_1904095_brno-zpravy_bor“]Zobrazit původní článek[/su_button_link]

 

Plýtvání s penězi daňových poplatníků kritizuje opozice i protikorupční organizace.

V roce 2007 začalo město budovat nový informační systém. Ve výběrovém řízení zvítězila firma IDS Scheer s nabídkou ekonomického systému SAP. Ten ve spolupráci s úředníky a dalšími firmami v dalších letech nasazovala na různé agendy, které magistrát potřebuje k činnosti: třeba účetnictví, personalistiku, evidenci smluv a majetku.

„Přímé náklady na implementaci SAP vyšly na sto tři milionů korun,“ uvedl Robert Kotzian (ODS), první náměstek primátora, pod něhož spadá informatika. Podle odhadů MF DNES se ovšem další nepřímé náklady na celý informační systém mohly vyšplhat až na 450 milionů.

Úředníci totiž museli pořizovat speciální počítačové servery nebo drahý software a licence přizpůsobené danému systému. V prostorách městské firmy Technické sítě Brno v Barvířské ulici se také vybudovalo datové centrum pro servery informačního systému pro metropolitní síť a městské části a instituce. Stálo dalších 50 milionů korun.

Podle svědectví několika bývalých zaměstnanců odboru městské informatiky, kteří si nepřáli zveřejnit jméno, je velké datové centrum využité pouze na tři procenta. „Je to jako pro NASA,“ okomentoval to jeden z nich.

Stejný názor má i opoziční zastupitel za TOP 09 Jaroslav Kacer. „Je to jako porsche. Pro potřeby města bylo možné využít levnější databázové systémy,“ je přesvědčený.

Opozice: Je třeba vyvodit osobní zodpovědnost

Po dvou letech se ukázalo, že systém SAP, který na jiných radnicích funguje, v Brně funkční nebude. A to kvůli tomu, že neklapala spolupráce mezi úředníky a dodavatelem. Radní tedy odhlasovali jeho postupné utlumení a zakoupení jiného informačního systému.

Rozhodli se pro Ginis od firmy Gordic. Magistrát však dal firmě zakázku, za kterou dosud zaplatil nejméně dvaadvacet milionů korun, bez výběrového řízení.

„Prověřili jsme si, že je tento postup možný a je v souladu se zákonem. Nový systém funguje za poloviční nebo třetinové náklady než původní. To bylo dobré rozhodnutí,“ vysvětlil první náměstek brněnského primátora Robert Kotzian.

Kotzian problém zdědil po předchůdci Ladislavu Mackovi, dnešním náměstkovi za ČSSD pro rozvoj města. „Neztotožňuji se s tím, že systém SAP nefunguje, některé agendy v něm magistrát používá dodnes. Já jsem dodavatele také převzal z předchozího volebního období,“ popsal náměstek Macek.

Opozice postup radních kritizuje. „Vedení města přece ví, co od toho informačního systému očekává, takže daleko transparentnější by bylo řádné výběrové řízení. Působí to na mě účelově,“ zhodnotil zastupitel Kacer.

Za pravdu mu dávají i nezávislé protikorupční organizace. „Je to do značné míry politická zodpovědnost. Samospráva je povinna vytvořit systém finanční kontroly, která zajistí prověřování přiměřenosti vynakládání veřejných prostředků,“ řekl Vladan Brož z Právní poradny Transparency International.

Jeho kolega Martin Kamenický z Oživení si myslí, že pokud politici takto nekoncepčně mění informační systém, jsou nekompetentní. „Je to evidentní zvýhodnění firmy. Pokud je transparentnost rozhodnutí samosprávy nulová, je to problém,“ dodal Kamenický.

„Osobně si myslím, že lidé, kteří za problémem stojí, by měli vyvodit osobní zodpovědnost,“ dodal zastupitel Kacer.