„Na dnešním zastupitelstvu města Brna jsme se snažili stáhnout materiál, kterým se opět navyšuje základní kapitál Brněnských komunikací o 67 miliónů korun. Tyto prostředky mají být určeny k zajištění výstavby dvou parkovacích domů na ulici Kopečná a Panenská. Požádali jsme o doplnění informací v podobě business plánu, aby byla zřejmá efektivita a ekonomická výhodnost této investice včetně její reálné návratnosti. Nebyla předložena ani ekonomická rozvaha, jak bude financován provoz těchto parkovacích domů. Zastupitelé velké koalice bez ohledu na naše připomínky schválili neúplný materiál jako, kdyby se jednalo o pár drobných,“ postěžoval si Jaroslav Kacer, zastupitel ZMB za TOP 09.

Z Brněnských komunikací se má postupně stát největší developer v budování parkovacích domů. Do roku 2014 je plánováno navýšení jeho základního kapitálu o 200,9 miliónů korun. V tomto období je plánováno vybudování tří parkovacích domů. Plánované investice nejsou zanedbatelné, celkově má být do roku 2014 proinvestováno 527,8 miliónů korun bez nákladů na získané úvěry. Konkrétní výše nákladů na vybudování parkovacího domu JKC (Janáčkovo kulturní centrum-Veselá ulice) činí 295 miliónů korun, parkovacího domu Panenská 174,8 miliónů korun a parkovacího domu Kopečná 58 miliónů korun. „Pomineme-li skutečnost, že neexistuje koncepce, jak parkování ve městě Brně komplexně a dlouhodobě řešit, je nutné mít k dispozici údaje nejen o tom, kolik budou jednotlivé parkovací domy stát, ale také jak budou financovány, jak tyto investice zatíží investora úvěry a jaká je ekonomická návratnost navrhovaných řešení.

 „Nesnaží se vedení města těmito investicemi jenom skrytě sanovat spřátelený stavební sektor dotčený pokračující krizí, bez ohledu na potřeby a volné zdroje města?“

Až pak bude možné objektivně posoudit, zda jsou tyto nákladné stavby pro město ekonomicky únosné a výhodné. Samozřejmě bez koncepce nás napadají i další otázky: Je nutné mít v blízkosti dva finančně náročné parkovací domy? Neexistuje výhodnější varianta řešení nedostatku parkovacích míst? Nepůjde jen o další objekty, jejichž provozní výdaje bude muset město pravidelně a každoročně sanovat? Nesnaží se vedení města těmito investicemi jenom skrytě sanovat spřátelený stavební sektor dotčený pokračující krizí, bez ohledu na potřeby a volné zdroje města?“ dodává Kacer.