Jak vidí nevýhody brněnského územního plánu Jaroslav Kacer

Územní plán Brna neplní svou hlavní funkci, tedy územní rozvoj. Jeho direktivní nařízení naopak blokují přirozenou výstavbu. Plán nařizuje přesné využití území, to se však časem mění, na což ovšem tento dokument s desetiletou platností není schopný pružně reagovat. Ze schvalovacího procesu v Brně je jasné, že případné aktualizace či novelizace budou opakovaně vystavované námitkám a odvoláním. Metropolitní plán oproti tomu umožní mnohem větší flexibilitu a nebude nutné jej tak často měnit.

Platný územní plán z roku 1994 obsahuje řadu z dnešního pohledu nesmyslných předpisů o funkčním využití území. Například lokalita Bratislavská a Cejl je v něm vedená jako plocha pro výrobu. Z dnešního pohledu je umístění výroby tak blízko centra nejen nesmyslné, ale i nežádoucí.

Záměr výstavby skladu firmy Amazon sice je v souladu s územním plánem, ovšem ten v této průmyslové zóně předepisuje nejvyšší plochu haly deset tisíc metrů čtverečních. Proč? V čem se liší deset hal vedle sebeodjedné velké?

Naopak, tam kde by územní plán měl stanovit podmínky pro rozvoj města, tam ve snaze nezablokovat developery stanoví co nejobecnější využití. Direktiva plánu tak nejvíc dopadá na drobné stavebníky a k rozvoji města nepřispívá. Skutečnost, že současné územní plánování silně pokulhává za dynamikou společnosti, potvrzuje obrovské množství připomínek k jakékoli aktualizaci či jeho změně. Tento koncept už není funkční a neodpovídá současným požadavkům, místo pomoci rozvoji města spíš určuje, který pozemek bude mít jakou cenu. Od stolu se na deset i víc let určuje, že na dané parcele smí vyrůst jen ubytovna, ale ne například bytový dům nebo naopak jen byty bez možnosti třeba kadeřnictví nebo kanceláře. Proč? Je tvůrce územního plánu natolik osvícený, že přesně odhadne, co kde smí být a co nesmí?

Přitom už dnes výstavbu zásadně reguluje stavební zákon, vyhlášky a zejména pak stanoviska dotčených orgánů. Proto je zcela zbytečné a hlavně velmi kontraproduktivní, omezovat využití území ještě dalšími předpisy. V praxi se často stává, že záměr investora se neshoduje s „barvou“ funkční plochy v územním plánu, projektant pak musí hledat kličky a cesty tak, aby uvedený záměr prosadil.

Oproti tomu u metropolitního plánu je cíl co nejméně regulovat možnosti výstavby. Pokud se pozemek nachází v zastavitelném území, pak metropolitní plán nebude přikazovat, zda tam smějí vzniknout byty, kanceláře či školka. Pokud chce investor postavit školku mezi bytovými domy, musí splnit řadu už nyní platných předpisů. Aby se předešlo excesům, jako je továrna mezi bytovými domy nebo obchodní centrum v parku, obsahuje metropolitní plán čtyři stupně zátěže území, které neurčují funkci využití území, ale jeho nejvyšší povolenou zátěž.

Foto popis|

O autorovi| Jaroslav Kacer, Autor je šéf klubu zastupitelů TOP 09 v Brně

Region| Jižní Morava

Stejná zpráva vyšla také v dalších 5 titulech.