Víte, jak správně volit do zastupitelstva?
Víte, jak bude fungovat Váš „preferenční“ hlas?

Pocit, že si vybíráte „svého člověka“ napříč stranami, je jednou velkou iluzí!

Systém hlasování je v komunální volbách velmi odlišný od ostatních voleb.
Pro zvídavé a odpovědné voliče jsme připravili přehledný popis i několik ilustrativních příkladů.

Je opravdu velký rozdíl mezi volbami do parlamentu a do zastupitelstva?

Ano. Ač se na první pohled může zdát rozdíl mezi křížkem a kroužkem zcela bezvýznamný, bohužel rozdíl ve fungování obou volebních systémů je poměrně značný.

Viditelný rozdíl je již v počtu volebních listků. V  parlamentních volbách máte tolik volebních lístků, kolik je stran. V komunálních volbách je vždy jen jeden volební lístek se všemi kandidujícími stranami. Zatímco ve volbách do parlamentu nebo kraje si vyberete stranu a na jejím volebním lístku máte možnost některé kandidáty zakroužkovat, a tak jim umožnit skočit do čela dané kandidátní listiny, tuto možnost v komunálních volbách nemáte.

U komunálních voleb lze buď volit stranu, ale pak nelze dát preferenční hlasy kandidátům této strany, anebo můžeme volit jednotlivce, ale pak strana přijde o část vašich hlasů.

To zní nelogicky…

Ano, ale je to tak. Je to dáno tím, že volič nemá jeden hlas, ale tolik hlasů, kolik je stanovený počet zastupitelů . Takže volič má v systému komunálních voleb tři možnosti, jak volit:

  1. Volit vybranou stranu, ale pak nelze na kandidátní listině této strany již udělovat preferenční hlasy.
  2. Volit vybranou stranu a udělit hlasy kandidátům i  jiných stran.
  3. Nevolit žádnou stranu a dát své hlasy tolika kandidátům z různých stran, kolik má volič hlasů.

Ale  je to ještě zajímavější. K tomu, aby kandidát mohl přeskočit do čela kandidátní listiny, musí získat o deset procent víc hlasů než je průměrný počet hlasů dané strany, což je velmi obtížné a děje se tak jen zřídka. Je to dáno tím, že počet získaných hlasů pro jednotlivé kandidáty se liší, a zisk strany je součtem získaných hlasů všech jejich kandidátů.


Několik příkladů k ilustraci systému

Pokud například volíte do Zastupitelstva města Brna, které má padesát pět zastupitelů, pak má každý volič padesát pět hlasů. Pokud volíte do zastupitelstva městské části, máte počet hlasů, který je rovný stanovenému počtu zastupitelů pro nadcházející volební období. V případě, že volíme jen vybranou stranu, dáme „velký“ křížek u názvu strany. Tím všechny naše hlasy dáme této straně, respektive každý z kandidátů na kandidátní listině dostane jeden hlas.  I kdybychom zaškrtli některá jména z kandidátů této strany, neovlivní to jejich pořadí. Díky velkému křížku totiž každý dostal po jednom hlasu a preferenční hlasy se již nemají jak započítat. Pokud byste přece jen někoho označili, lístek zůstává platný.

Příklad:

Představme si, že kandidují tři strany. Každé z nich dá 30 voličů svůj velký křížek. Protože se volí celkem 55 zastupitelů, volič disponuje 55 hlasy. Voliči svým křížkem udělili celkem 4950 hlasů. Každá strana dostala 1650 hlasů  čímž tedy získala  33 % podíl na zisku hlasů. Jak můžeme vidět, tento způsob volby je jednoduchý.

V případě že volíme stranu a zároveň dáváme preferenční hlasy kandidátům z jiných stran, strana, které dáme „velký“ křížek dostane tolik hlasů, kolik je celkový počet hlasů mínus počet hlasů, které udělíme kandidátům jiných stran. Takto udělené hlasy se odečítají od konce kandidátní listiny, takže lidé na konci mají přirozeně méně hlasů než ti v čele.

Příklad:

Poslední možností je neudělit žádný „velký“ křížek a jen rozdat hlasy kandidátům z různých stran, maximálně však tolik hlasů, kolik je počet volených zastupitelů. Pokud volič udělí  jen o jeden hlas více stávají se všechny hlasy neplatnými.  Zároveň volič však nemusí rozdělit všechny své hlasy, některé může nechat propadnout ze svého rozhodnutí. Přesto rozhodnutí udělit hlasy jen několika kandidátům má za důsledek značný propad volebního zisku dané strany.  Tím se také snižuje celkový počet mandátů, které strana obdrží.

Příklad:

Představme si, že kandidují tři strany a opět platí, že volič disponuje 55 hlasy.  Dvěma z nich dá třicet voličů svůj velký křížek. Každá z těchto stran dostala 1650 hlasů. Třetí straně dá deset voličů velký křížek, pět voličů volí kandidáta třetí strany Q, E, Z, deset voličů volí kandidáta F a pět voličů volí kandáty E, V. Vidíme, že třetí strana získala celkem 585 hlasů. Celkem tedy volilo devadesát voličů, udělili celkem 3885 hlasů. A přestože každou stranu volila jedna třetina voličů, tím že část voličů využila jen části svých hlasů, je výsledek následující: první dvě strany získaly 42,5% volebního zisku, poslední strana získala pouze 15% volebního zisku.